Sahara News

• 18.02.2022 15:59

  Silný vítr foukal i na Sahaře

  

• 16.03.2021 00:00

  Jak by mohl vypadat budoucí les na Sahaře?

  Podle návrhu Ing. Aleše Erbera

  Lesnika, kterST se specializuje na zåchranu usychajicich borovjch leså, na pi•ipravu leså

  na klimatickou zmönu a viceüéelové lesy.

  Lesníka, který se specializuje na záchranu usychajícich borových lesů, na přípravu lesů na klimatickou změnu a víceúčelové lesy.

  Chceme mít na Sahaře postupně mizející les, byť obnovovaný, který získá stávajícího vzhledu za 100 let, nebo les, jehož podoba bude více méně zachována, jen v něm bude méně stromů, bude světlejší a pod jeho korunami bude růst nová generace lesa složená z dubů, borovic, bříz a dalších dřevin?

  Chceme mít na Sahaře les:

  - který bude obhospodařován ohleduplně k přírodě a půdě a tak, aby nevznikly po těžbě velké holiny, nebo les s velkými holinami, čímž vzrostlý les zanikne,

  - kde se využívá dynamických sil přírody, zlepšuje se úrodnost půd a hledí se na biodiverzitu i rekreační funkce, nebo les, kde jsou tyto principy hrubě potlačeny,

  - který je pěstován za účelem produkce dřeva, či pěstovaný, aby soustavně a trvale plnil funkce lesa půdoochrannou, vzduchoochrannou, klimatickou a rekreační,

  který bude sloužit ve prospěch cizích firem a různým zájmům neprospívajícím lesu na Sahaře, anebo bude prvotně naplňovat potřeby místních občanů a péče lesa bude ku prospěchu lesa?

  Na tyto otázky bychom měli znát každý z nás odpovědi.

  Chceme les, kde je část hustě pěstovaná, vykácená, kde jsou dočasně omezeny funkce lesa a kde na části bude růst uměle vysázený les?

  

  Anebo les přirozený, který se sám obnovil, bude v něm růst méně stromů, ale za to bude odolnější, estetičtější a pod nimi bude růst nová generace lesa, což bude přirozeně přispívat ik biodiverzitě a k půdě.

  

  Náš les na Sahaře sám ukazuje cestu, jak ho lze přirozeně, ekologicky a zadarmo obnovit, pokud s ním bude nakládáno šetrně a ohleduplně k všem funkcím lesa.

   

  Pohled na přirozenou dynamiku lesa, kde se dub zimní a borovice lesní přirozeně obnovují pod porostem. Jedná se o spontánní obnovu. Dub je obnovován díky roznosu semene ptactvem - tzv. sojčí síjí. Borovice při porušeném zápoji korun bez problémů odrůstá. Dub na tomto stanovišti plní ekologickou funkci. Opadem listí zlepšuje půdu o živiny.
  

  Schopnost odrůstání přirozené obnovy borovice v zástinu dospělého porostu břízy i borovice při porušení korunového zápoje. Mladá borová kultura tvoří kvalitní porost té nejvyšší kvality, která vznikla spontánně a zadarmo bez vynaložených investic. Ke všemu se jedná o fenotypickou velmi žádanou generaci borovice, jež má širší potenciál v rámci budoucí obnovy v závislosti na klimatických a růstových podmínkách. Zároveň se jedná o kvalitní jedince z pohledu produkce dřeva. U těchto jedinců roste kvalitnější dříví než u borovic rostoucích na holině.

  

  Potenciál území z rekreačního a environmetálního pohledu

  Komplex lesa má potenciál k instalování vzdělávacích a herních prvků pro všechny věkové skupiny. Lze nastavit management pěstování lesa tak, aby směřoval více i k estetice lesa.

  

  Vyznačená nahodila těžba suchých borovic v blízkosti rekreačních prvků

  Hospodářská doporučení.

  Pro záchranu lesa, plnění všech jeho dalších funkcí včetně funkce rekreační bez vzniku rozsáhlých holin je nutné provést:

  a) adaptační zásah jednotlivým výběrem, kdy se budou těžit vedle suchých a usychajících borovic i zelené (zdravé) stromy.

  Jeho cílem je, aby:

  kostra porostu (ponechané stromy) měly k dispozici více živin, vodu a navzájem se negativně neovlivňovaly v růstu v prostoru kořenů a korun, se nastartoval rychlejší koloběh živin (uvolnily se nahromaděné živiny v horní vrstvě půdy), a tím se dostala voda a potřebné živiny ke kořenům,

  b) odstranění (zdravých stromů se zelenou korunou, jenž jsou: netvárné (v kmeni i v koruně), s nedokonale vyvinutou korunou, negativně ovlivňující cílové jedince z kostry porostu.

  - Odtěžení netvárných borovic s nedostatečně vyvinutou zelenou korunou se děje i proto, že u nich je riziko menší odolnosti a uschnutí.

   

  c) podpora životaschopné přirozené obnovy borovice a dubů.
   
  Zásah způsobí výrazné prosvětlení lesa. Z počátku se bude jednat o výrazně světlejší les s menším počtem stromů, ale za pár let v něm bude odrůstat pod dospělými stromy nová generace lesa z přirozené obnovy (borovice, dub, bříza, třešeň apod.) v kombinaci s vysázenou umělou obnovou dubu a dalších vhodných dřevin.
   
  Pohled do dříve hustého a usychajícího porostu, který byl prosvětlen za účelem záchrany porostu proti usychání (porost v blízkosti Pardubic). Těžební zbytky byly podrceny. 
   
  Vpravo: hustý porost na Sahaře před těžebním zásahem (les na Sahaře).
  
  Lesní půda na Sahaře je velmi chuda. Z tohoto důvodu je nutné, aby se v maximální míře ponechávaly potěžební zbytky, které přispějí k ozdravění půdy navrácením živin. Vedle toho to zvýší možnost zadržet vodu na delší dobu.
   
  V místech, kde při těžbě se nepoškodí dostatek životaschopného náletu dubu, je vhodné tyto plochy nedrtit a ponechat bez podrcení. Plošné drcení potěžebních zbytků bude zároveň sloužit jako příprava půdy pro přirozenou obnovu borovice a dalších dřevin.
   
  Vlevo: Pohled na práce drtiče - půdní frézy, která drtí potěžební zbytky po celé ploše. 
  Vpravo: úspěšná přirozená obnova borovice pod porostem, která byla obdobným způsobem podrcena. Jedná se o stanoviště 1M - Borová doubrava.
  
   
  Vytěžené plochy, kde vznikla holina, doporučuji zalesnit dubem zimním a zpestřením dalších druhů dřevin, jako je jeřáb oskeruše či třešní ptačí, které by na lokalitě měly dobře odrůstat.
   

  Při obnově lesa je třeba vnímat estetika lesa.

  Přednostně je třeba usměrňovat les těžbou tak, aby se využila přirozená obnova lesa hlavních dřevin (v tomto případě borovice) či melioračních a zpevňovacích dřevin. Uměle vysázené plochy bude potřeba oplotit proti škodám zvěří. Dle situace je vhodné i ochránit kvalitní nálet dubů, a to buď chemickým ošetřením či individuální ochranou (malé oplůtky).

   

  Cílová podoba struktury porostu s výškovou a prostorovou diferenciací s převahou borovice v rámci navrhované adaptace lesa na sucho a přestavby lesa pasečného na les nepasečný. V takovém lese se v ideálním případě jen těží (těžba představuje výchovu i obnovu v jedné těžební operaci) a vysazují se dřeviny, které v něm chybí. O ostatní se už postará samotná příroda. Lesní hospodář v takovém lese již dynamiku lesního ekosystému prostřednictvím šetrné těžby jen usměrňuje a využívá - produkce dřeva a další mimoprodukční funkce včetně funkce rekreační. Těží se totiž jen menší počet stromů (zralé, poškozené či utlačující kvalitnější jedince), ale za to často a pravidelně, nikoliv jednou za 100 let. Proto takový způsob hospodaření je z pohledu ekologie, ekonomiky a bezpečnější produkce výhodnější, pokud se na toto hospodaření podíváme v dlouhodobějším horizontu. Na obrázku nejsou zachyceny duby.

  

   

  Grafické znázornění prostorového uspořádání borového lesa na Sahaře. Ten by mohl být tvořen druhově pestrým, výškově a věkově diferencovaným lesem, což by zvýšilo jeho odolnost, biologickou rozmanitost, zvýšilo bonitu půdy i produkční možnosti bez významných investic na péči o les v porovnání s aplikováním holosečné těžby s následnou umělou výsadbou dřevin dubu a borovice, která by inklinovala opět k monokultuře.

  

  

   
  Ing. Aleš Erber